Náklady
Obezita stojí svět jako kuřáci nebo ozbrojený konflikt

Obezita stojí světovou ekonomiku zhruba stejně jako kouření nebo ozbrojený konflikt a víc než alkoholismus nebo změny klimatu. Tvrdí to studie, kterou vypracovala poradenská společnost McKinsey Global Institute. Roční světové náklady spojené s obezitou odhaduje na dva biliony dolarů. Představuje to zhruba 2,8 procenta výkonu světové ekonomiky.

Analytici při výpočtech pracovali s náklady, které obezita představuje pro zdravotnictví, s úbytkem ekonomické činnosti a s investicemi, které je potřeba provést ke zmírnění dopadů obezity. Ozbrojené konflikty, válka a terorismus stojí světovou ekonomiku 2,1 bilionu dolarů ročně. Na zhruba stejnou částku ji vyjde kuřáctví.

Analytici odhadují, že nadváhou nebo obezitou trpí skoro třetina světové populace. Za patnáct let by to mohla být polovina dospělých obyvatel planety, pokud bude současný trend pokračovat beze změn.

"Obezita je nyní zásadní světový problém, vyžadující všeobecnou intervenční strategii," uvádí se v závěrech 150stránkové studie, kterou vypracoval tým autorů pod vedením Richarda Dobbse. "Jakýkoli jednotlivý zásah bude mít sám pravděpodobně jen malý celkový dopad," upozorňuje studie.

Obezita je podle analytiků v současnosti zodpovědná za zhruba pět procent úmrtí po celém světě. V boji proti ní mají zásadní význam výchova a odpovědný přístup jednotlivců. Jenom to ale prý nestačí. Nutné jsou i další zásahy, které tolik nespočívají na vědomém rozhodnutí lidí, jako na změnách okolního prostředí a společenských norem. Zahrnuje to třeba menší porce jídla, jiné praktiky prodeje nebo změnu městského prostředí a vzdělávacích systémů tak, aby podporovaly tělesnou aktivitu.

Obezita se nejčastěji zjišťuje pomocí indexu tělesné hmotnosti BMI, což je poměr váhy k výšce v metrech na druhou. Pokud je BMI vyšší než 25, má člověk nadváhu. Výsledek nad 40 už značí těžkou obezitu, výsledek nižší než 18,5 naopak podváhu.