Boj proti korupci
Past na Tondu Blaníka: Sobotka plánuje registr lobbistů

Politici dostanou webové diáře a budou v nich muset každý den zveřejňovat, se kterými lobbisty se setkali. Hodnota darů, které musejí hlásit senátoři či poslanci, pak klesne ze současných deseti tisíc na pět tisíc korun. I takový může být dopad chystaného zákona o lobbingu, jehož věcný záměr poslal Úřad vlády do připomínkového řízení.

Podle návrhu Úřadu by se měl v budoucnu zřídit registr lobbistů, kteří se snaží ovlivňovat členy parlamentu a vlády. "Veřejnost by tak získala snazší přístup k údajům o tom, kdo se snaží vyvíjet vliv na osoby činící politická rozhodnutí, v jakých oblastech, za jakým účelem a pro koho," konstatuje se v návrhu zákona.

Lobbisté by do seznamu museli nechat zapsat i své zaměstnance. Celkem by tak v registru figurovalo až dva tisíce osob. "S přihlédnutím k případným neočekávaným výdajům lze odhadnout, že finanční náklady na provoz registru lobbistů, včetně personálních nákladů, budou činit přibližně 1 mil. korun ročně," odhaduje Úřad vlády. Ministři by se podle něj měli stýkat pouze s registrovanými lobbisty.

Dalším opatřením, kterým chce kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) zpřehlednit politické prostředí, je povinnost uvádět u každého zákona, vyhlášky či vládního nařízení všechny osoby, které se na jejich vzniku podíleli. Má se snížit i hodnota darů, které mohou přijímat poslanci, senátoři či ministři, aniž by je museli někde deklarovat, a to na polovinu.

Návrh zákona přitom v připraveném materiálu existuje ve více variantách, z nichž některé počítají s tím, že by registrovaní lobbisté získali přístup do sněmovny a Senátu na podobné úrovni, jaký dnes mají novináři. To znamená, že by se třeba během jednání mohli pohybovat přímo za dveřmi jednacích sálů. Také by podle návrhu mohli získat přístup do knihovny připravované legislativy.

Ve hře je i zřízení veřejných diářů politiků, kteří by v nich zaznamenávali schůzky s lobbisty. "Veřejným diářem se nejčastěji rozumí časový rozvrh schůzek lobbovaného za příslušný den, s uvedením jmen organizace a osob, místa, data a tématu, jehož se schůzka týkala," uvádí se v návrhu. Veřejný diář by měl být v ideálním případě denně aktualizován na internetových stránkách politika či ministerstva.

Organizace zaměřené na korupci sice návrh vítají, ale jsou spíše ostražité. "Dříve zákon o veřejných zakázkách zavedl černou listinu dodavatelů veřejných zakázek, kteří se kvůli svým prohřeškům nemohli veřejných soutěží účastnit," říká Janusz Konieczny z Nadačního fondu proti korupci. "Bohužel na této listině se nacházelo doslova jen několik firem, až byl nakonec tento registr zrušen, ačkoliv původní cíle byly záslužné a smysluplné," obává se, aby to nedopadlo s registrem lobbistů stejně.

Jejich obavy také vzbuzuje to, zda se podaří dotáhnout zákon do konce.  Blíží se totiž volby a příští vláda tento návrh může prostě hodit do koše. "Těžko si lze představit, aby vláda otevřeně prezentovala navázání na práci předcházející 'konkurenční' vlády, a to především v případě, pokud by ji tvořily jiné politické strany," míní Konieczny.

"Na druhé straně existuje mezinárodní tlak, doporučení a aktivity, které se na Českou republiku vztahují," říká Ivana Dufková z Transparency International. Jde třeba o doporučení Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) nebo Rady Evropy. "Snad tento tlak udrží problematiku lobbingu jako součást agendy," doufá Ivana Dufková.